Jamestown a počátky anglické kolonizace Severní Ameriky

Sarah J. Stebbins

Publikováno: 1. srpna 2016

Dne 6. prosince 1606 vyrazily z Anglie tři koráby na dalekou cestu do Virgínie. Byly to Susan Constant, Godspeed a Discovery. Její pasažéři – celkem 104 anglických mužů a chlapců – připluli do Ameriky v roce 1607; 13 května dorazili na místo, kde posléze založili osadu Jamestown, pojmenovanou na počest anglického krále Jakuba I. Jamestown byla vůbec první stálá kolonie Angličanů v Severní Americe.

Konkrétní lokace Jamestownu byla zvolena proto, že splňovala kritéria zadaná Virginskou společností, která celý projekt financovala. Místo bylo obklopené ze tří stran vodou (tehdy to ještě nebyl ostrov jako dnes) a leželo dost hluboko ve vnitrozemí, čili bylo dobře hájitelné před případným útokem Španělů. I voda tu byla dost hluboká, takže Angličané mohli lodě ukotvit blízko břehu. A konečně – místo nebylo osídlené Indiány.

Jakmile bylo místo vybráno, podle instrukcí Virginské společnosti byl přečten seznam členů rady kolonie (které vybraly anglické úřady); seznam byl do té chvíle zapečetěný v truhle v podpalubí, každá ze tří lodí měla vlastní kopii. První hlavou nové kolonie se měl stát Edward Maria Winfield, další členové rady byli: Bartholomew Gosnold, Christopher Newport, John Martin, John Ratcliffe, George Kendall a John Smith.

15. června byla dokončena stavba pevnosti. Měla trojúhelníkový tvar s bastionem v každém rohu a na každé straně čtyři nebo pět děl. Osadníci tak byli chráněni před jakýmkoliv útokem ze strany místních powhatanských Indiánů, na jejichž lovišti se Angličané nacházeli. V té době už osadníci a domorodci o sobě věděli. 22. června kapitán Newport vyrazil s loděmi zpět do Anglie pro další zásoby.

Nedlouho po Newportově odjezdu propukly mezi osadníky nejrůznější choroby. Úmrtnost byla obrovská. Voda z řeky byla slaná a špinavá a kvůli jejímu pití mnoho osadníků zemřelo. Dalšími příčinami smrti by nejrůznější otoky, úplavice, horečky, hladomor a také ozbrojené konflikty. Zásoby potravin se tenčily a náčelník Powhatan začal do osady posílat darem jídlo. Nebýt této pomoci Indiánů, Angličané by prvních několik let v Americe nepřežili a celý osidlovací projekt by ztroskotal.

Koncem roku 1609 vztahy mezi osadníky a Indiány citelně ochladly, protože Angličané požadovali příliš potravin, které ale kvůli předchozím suchům Indiáni nebyli schopni dát. Zima na přelomu let 1609–1610 je tak známá jako období velkého hladomoru (Starving Time). V zimě ani Angličané nemohli opustit pevnost kvůli oprávněným obavám, že by je Indiáni napadli. Jedli tedy, co se dalo: nejrůznější zvířata, kůži svých bot a opasků, někdy se uchýlili i ke kanibalismu a jedli maso svých mrtvých. V roce 1610 byla většina jamestownských osadníků – podle odhadu Williama Stracheyho 80–90 % – po smrti kvůli nákazám a vyhladovění.

V květnu do Jamestownu konečně dorazili noví osadníci, kteří ovšem po cestě do Ameriky ztroskotali na Bermudech. Trosečníci proto museli postavit nové lodě, aby se mohli dostat do Jamestownu. Nový anglický guvernér sir Thomas Gates nalezl kolonii v žalostném stavu. V osadě byl hrozný nepořádek, palisády strženy, brány vyrvané z pantů a zásoby potravin na nule. Bylo rozhodnuto kolonii vyklidit a najít jiné místo. Avšak ještě toho dne, kdy Gates a přeživšími osadníky zvedli kotvy, se k nim donesly zprávy o blížící se flotile, která mimo jiné vezla na palubě i nového trvalého guvernéra, Lorda Delawara. Gates a jeho lidé se obrátili a vrátili do Jamestownu.

V roce 1612 John Rolfe, který přišel spolu s bermudskými trosečníky, pomohl kolonii k prvním ziskům, když úspěšně zavedl pěstování tabáku díky osivu, které si přivezl s sebou. Tabák se pro Jamestown stal výnosnou plodinou, která konečně přinesla zisk i Virginské společnosti, původnímu jamestownskému sponzorovi.

Dne 30. června 1619 svolal nový guvernér George Yeardley první zákonodárné shromáždění. To bylo zárodkem zastupitelské vlády, kterou jsou dnes Spojené státy americké. Téhož roku sem přišli první zdokumentovaní černoši z Afriky, kteří představovali vítanou pracovní sílu pro tabákové plantáže. A přijel ještě někdo – Virginská společnost rekrutovala na devadesát žen, které přijely do Jamestownu, aby se staly manželkami osadníků a mohly tak vzniknout osadnické rodiny. Do kolonie už v předchozí době asi stovka žen přišla, ale nyní se založení rodin stalo hlavním cílem.

„Pax Pocahontae“, mír mezi Indiány a osadníky daný Pocahontinou konverzí ke křesťanství a svatbou s Angličanem Johnem Rolfem v roce 1613, definitivně skončil roku 1622. V březnu toho roku nejvyšší powhatanský náčelník Opekankano naplánoval soustředěný útok na Jamestown. Měl už po krk pronikání Angličanů na powhatanskou půdu. Jamestown ale útoku Indiánů odolal díky včasnému varování indiánského chlapce, který žil s Angličany. Během bitvy Indiáni zabili téměř třetinu z 1200 osadníků, pak se stáhli a jak bylo jejich zvykem, čekali, že Angličané změní svůj přístup, nebo se seberou a odejdou. Angličané se ale přeskupili a podnikli odvetný úder, který následně vyústil v první anglo-powhatanskou válku, kterou až v roce 1632 následoval křehký mír.

24. května 1624 král Jakub I. Virginské společnosti kvůli nejrůznějším finančním a politickým problémům odňal Virgínii a učinil jí královskou kolonií. Tento status jí pak zůstal až do americké války za nezávislost. Na politice osadníků vůči domorodcům to ale nezměnilo vůbec nic. I přes mír z roku 1632 do kolonie přijížděli noví a noví osadníci, kteří zabírali další indiánskou zemi.

V květnu 1644 Opekankano zahájil další válku, které padlo za oběť dalších 350–400 osadníků z tehdy asi osmitisícové populace Jamestownu. Konflikt skončil v roce 1646, kdy náčelník padl do zajetí a byl vzat do Jamestownu, kde ho jeho strážci – navzdory rozkazům – zavraždili. Opekankanova smrt přivodila také faktický konec powhatanského kmenové svazu; vazalské kmeny se k němu více hlásily už spíše formálně. Nový nejvyšší náčelník s Angličany podepsal první smlouvy a powhatanští Indiáni se tak stali anglickými poddanými.

V roce 1676 v Jamestonu proběhlo Baconovo povstání. Osadníci těžce nesli, že svůj tabák podle nařízení tzv. navigačních akt museli prodávat výhradně anglickým obchodníkům. Svou roli hrály i vysoké daně a indiánské útoky. Nathaniel Bacon kolem sebe shromáždil kolem tisícovky osadníků a vyrazil s nimi vyřešit „indiánský problém“. Donutil přitom guvernéra Berkeleyho, aby ho k tomu oficiálně zplnomocnil. Bacon se svými lidmi však útočil na všechny Indiány a nebral ohled na to, které kmeny za útoky skutečně stály a které byly Angličanům loyální. Berkeley Bacona prohlásil za vzbouřence a v kolonii propukla občanská válka. V září Bacon a jeho muži Jamestown zapálili a kostel, radnice a 16–18 dalších domů shořelo. O měsíc později Nathaniel Bacon na nemoc zemřel a jeho rebelie se začala rozpadat. Mnozí jeho přívrženci byli dopadeni a 23 z nich bylo odsouzeno k trestu smrti oběšením.

Výsledkem Baconova povstání byla nová smlouva mezi Angličany a virginskými Indiány. Tentokrát se k ní připojilo i mnohem více kmenů, než v roce 1646. Smlouva vymezovala větší oblasti pro indiánské rezervace, ale stanovovala větší vyšší ryb a zvěřiny, které kmeny měly odvádět osadníkům.

V roce 1698 v Jamestownu vypukl další požár. Oheň založil vězeň odsouzený k popravě, který byl v nedalekém vězení. Plameny zničily vězení a radnici, ovšem spoustu dokumentů se podařilo zachránit. Následujícího roku se hlavní město kolonie přestěhovalo z Jamestownu do města Middle Plantation, posléze přejmenovaného na Williamsburg. Lidé na Jamestownském ostrově nadále žili a měli v okolí farmy, ale Jamestown přestal být městem.

Dnes je Jamestown Island ostrov historickou památkou, i když soukromé rezidence na ostrově stále jsou. Ostrov spravují National Park Service a Preservation Virginia, které jej zpřístupňují návštěvníkům, kteří se tak mohou dozvědět něco o dějinách Jamestownu a jeho významu jakožto první anglické osady na americkém kontinentě.

Zdroj

Původní článek „A Short History of Jamestown“ Sarah J. Stebbins naleznete na stránkách National Park Service.