Článek měsíce: Srpen

Osud amerických válečných zajatců a pohřešovaných

Clanek mesice

Bývalí váleční zajatci na cestě domů ze severovietnamského zajetí, 28. března 1973 (operace Homecoming)

Psal se rok 1985, kdy se John Rambo prodíral džunglí a spatřil bambusovou klec plnou Američanů, špinavých, zpocených a s čerstvými podlitinami po každodenním bití. Táborem křižovaly vietnamské stráže, tak jako už posledních patnáct let. I když vietnamská válka skončila před deseti lety, Američané stále disponovali cennými informacemi, které z nich Vietnamci mohli získat.

Bylo to hollywoodské ztvárnění pověstí, že pořád někde tam venku jsou drženi američtí váleční zajatci a další pohřešovaní (POW/MIA, Prisoner of War, Missing in Action). Pro některé to byl způsob, jak se držet naděje, že jejich milovaní jsou stále naživu a jednoho dne se budou moct vrátit domů. Pro jiné to byla další konspirace zlé americké vlády, která o zajatcích držených v zahraničí věděla, ale odmítala jejich existenci uznat nebo udělat cokoliv pro jejich propuštění.

Opravdu jsou ještě někde drženi američtí vězni z vietnamské války? A co o tom vlastně ví americká armáda? Ztracení a pohřešovaní vojáci se najdou v každé válce, kterou Amerika vedla, ale nejznámější jsou ti z války ve Vietnamu. Jsou to ti, které hledal John Rambo, a po nich dnes zapátráme i my.

Začněme přesnou definicí toho, co vlastně hledáme. Oficiální čísla pocházejí z operace Homecoming, diplomaticky vyjednané výměny zajatců z počátku roku 1973. Tehdy byli propuštěni všichni známí američtí zajatci, celkem 591 mužů. Závěr oficiálních míst (DPMO, Defense POW/Missing Personnel Office) je ten, že propuštěni byli všichni s výjimkou 113 mužů, kteří v zajetí zemřeli. A právě vojáci, kteří v tomto počtu započítáni nejsou, tvoří jádro kontroverze ohledně amerických zajatců a pohřešovaných.



Nejnovější články:

Řecké obyvatelstvo křižáckého Kypru

Publikováno: 19. srpna 2019

Kyperské království se svou povahou od ostatních křižáckých států v Levantě v mnoha ohledech lišilo – jedním z nich byla skladba obyvatelstva. Zatímco křižáci v Syropalestině se potýkali s mozaikou menšin hlásící se k celé řadě náboženských vyznání, Kyperské království bylo v době svého vzniku homogenní, osídlené téměř výhradně řecky mluvícím obyvatelstvem východního ortodoxního ritu.


Spartské námořnictvo

Publikováno: 6. srpna 2019

Na rozdíl od Athén, Sparta nebyla na moři existenčně závislá. Byla soběstačná v potravinové produkci, těžbě dřeva i nerostných surovin. Díky tomu nepotřebovala zahraniční obchod a s tím spojenou údržbu a obranu obchodních tras. Místo toho potřebovala udržovat klid v Messénii, což byla její obilnice, ale na to stačila pozemní armáda. Ve světle těchto skutečností je proto překvapivé, že Sparťané byli vůbec schopni postavit a vypravit loďstvo; nikoliv ale proto, že by byli nedbalí nebo zaostalí, jak někteří komentátoři naznačují.


Odkaz Trójské Heleny

Publikováno: 5. srpna 2019

Trójská Helena není v Iliadě a Odyssee vylíčena jako zlá, marnivá, chamtivá nebo povětrná žena, jako tomu bývalo zvykem v athénských divadlech, nýbrž jako důstojná princezna (královna) a moudrá žena. V Iliadě král Priamos Helenu oslovuje „mé dítě“, a i Hektór, vzor homérských ctností, jí prokazuje respekt. Co je ale nejpozoruhodnější, Meneláos ji po pádu města vezme zpět.


Starověká Trója

Publikováno: 2. srpna 2019

Jméno Trója odkazuje jak na mytický příběh, tak skutečnou archeologickou lokalitu. Myšlenka, že objevené město je Trója, sahá 2700 let zpět, kdy iónské pobřeží kolonizovali staří Řekové. V 19. století opět ožila, když Heinrich Schliemann v Hisarlıku provedl sérii vykopávek a nalezl artefakty údajně patřící králi Priamovi.


Bankovní aktivity templářů

Publikováno: 12. července 2019

V posledku to nebyl ani islám, ani vojenská moc nějaké saracénské říše, která přinesla zkázu templářskému řádu, ale bylo to jejich vlastní bohatství – a chamtivost jednoho křesťanského vladaře. Je ironií dějin, že církevní řád, který byl zpočátku tak chudý, že samo slovo „chudý“ si dal do názvu, nejenže pohádkově zbohatl, ale svými finančními aktivitami i proslul. Cynik by snadno řekl, že templáři byli víc bankéři, než válečníci.